Automobily se v současné době ve velké míře používají pro sportovní účely. Mezinárodní automobilová federace ( FIA ) je proto vedena snahou, aby všichni zájemci o automobilový sport - amatéři i profesionálové, měli pro provozování sportu pokud možno stejné podmínky. Proto celou plejádu různých automobilů, od sériových typů až po typy speciálně vyrobené pro závodní účely, rozdělila a zařadila do různých skupin. Vývoj však neustále pokračuje, a proto se pravidla mění, zdokonalují a bude tomu tak i v budoucnu. Sportovní řády a dnešní definice jsou komplikované a v technické problematice se vyztná jen omezený počet odborníků. Mezinárodní automobilový sport však běží na plné otáčky, jezdí se desítky různých světových, evropských a dalších mistrovství, v nichž jsou vždy uváděny kategorie a skupiny vozidel, které se podniků zůčastňují. Proto se aspoň v hrubých rysech seznámíme s vozidly v automobilovém sportu.

Sériové cestovní automobily. Zúčastňují se většinou soutěží ( rally ). Podle mezinárodních sportovních řádů jsou zařazeny do skupiny N dříve A1. Musí být vyráběny ve velkých sériích, nejméně 5000 kusů. Ke sportovnímu podniku mohou být převzaty jen tehdy, když na voze nebyla předem provedena žádná úprava určená ke zlepšení výkonu nebo provozních podmínek proti běžnému sériovému vozu tohoto typu. Musí mít nejméně čtyři sedadla, u vozů do objemu motoru 750 cm3 stačí jen dvě.

Upravené cestovní automobily. Kategorie A dříve A2 se zúčasňují nejvíce soutěží. Vyrábějí se v omezených sériích. Podle sportovních řádů na nich mohou být uskutečněny úpravy s cílem zvýšit výkon pro sportovní podniky. Sériové díly mohou být pro zvýšení výkonu odlehčeny, vyváženy, zmenšeny nebo jinak měněn jejich tvar. Pro určité díly a agregáty je úplná volnost. Objem motoru může být zvýšen až ke hranici své třídy. Jde tedy o automobily vzhledem připomínající běžné cestovní vozy, které jsou však vysoko nad standardem.

Automobilové soutěže jsou bezesporu jedním z nejatraktivnějších sportovních podniků. Svědčí o tom také početné řady diváků, lemujících tratě soutěží, zejména v rychlostních skouškách. Lze si to vysvětlit tím, že soutěžní automobil, výkonný, upravený výrobním závodem, lišící se podstatně od automobilu sériového, se mu přece jenom hodně podobá, a to diváky přitahuje. Chtějí zkrátka vidět, co automobil, podobající se automobilu, který denně potkávají na silnici, nebo který snad mají doma v garáži, vydrží a hlavně dokáže. Soutěž není jenom vlastní jízda od startu do cílové kontroly, ale je to také trénink, příprava a zejména doprovod a servis. Doprovod a servis je důležitý proto, že soutěže jsou velice náročné po stránce materiální, to znamená, že řada součástí se opotřebuje a řadu součástí je potřeba vyměnit - jmenujme aspoň brzdové obložení, pneumatiky atd.. A to všechno musí zajišťovat doprovod soutěžního vozu, který často čítá několik lidí i vozů.

Ve většině soutěží jsou předepsané a zejména dosahované jízdní průměry velmi vysoké. Dalo by se předpokládat, že úspěch v soutěži jednoznačně závisí na tom, má-li automobil výkonný, nebo velice výkonný motor. Skutečnost je však poněkud jiná. Nejvíce úspěchů dosahují v automobilových soutěžích menší nebo malé lehké vozy, které jsou obratné a vytrvalé a které díky své konstrukci jsou také odolné. Vzpomeneme-li nejúspěšnější vozy pak to jsou BLMC Mini, Ford Cortina, Ford Escort, švédské Saaby, italská Lancia, západoněmecké Porsche ze současných pak Ford Escort, Honda, Subaru, Peugeot, Mitsubishi, ale hlavně celá řada vozů Škoda které vždy zaznamenávaly velký úspěch. Z toho vyplývá, že vozidlo menší, obratnější, má větší naději na úspěch v automobilových soutěžích.

Především motor - musí být výkonný, samozřejmě trvanlivý, aby vydržel dlouhodobé zatížení, protože většina soutěží měří i několik stovek kilometrů. Jeho příslušenství musí být takové, aby v dané situaci plnilo svůj účel. To znamená třeba v soutěži která sejede v prašném prostředí, musí být motor vybaven účinným čističem sání, na rozdíl od soutěže která se jede v prostředí ve kterém se dá předpokládat že nebude moc prachu, může motor pracovat bez čističe a tím ušetřit trochu výkonu ( ujišťuji všechny "ladiče", že opravdu jen trochu Tzv. nula nula nic). Chladiče olejů a další podobné příslušenství je dnes u soutěžních vozů samozřejmost.

Pokud to dovolují sportovní řády, zesilují se závěsy kol, nápravy, používá se jiné pérování, jiné pružiny a tlumiče pérování, protože při vedení vozu ve vysokých rychlostech mají všechny tyto prvky rozhodující a zásadní vliv na chování vozu. Proti odletujícímu kamení je důležité chránit choulostivé části , zejména hnacího ústrojí, tzn. olejová vana motoru a převodovka musí být chráněny proti průrazu.

Samostatnou kapitolou jsou pneumatiky a kola. Zejména pneumatiky, jež často při některých soutěžích, které se jedou na sněhu, soutěže v severských státech nebo většina ročníků rally Monte Carlo, znamenají úspěch nebo úplné odpadnutí ze soutěže. Existuje řada případů, kdy nesprávné přezutí automobilu v rychlostní zkoušce při sněhu nebo náledí způsobilo, že jezdec, jenž si jel prakticky pro vítězství, skončil na některém dalším místě, nebo úplně odpadl.

Karosérie, je proti sériovému provedení opět zesílená, aby podvozek který je při soutěži extrémě namáhán mohl část svého zatížení převést také na ni. Nedílnou součástí karosérie je ochranná klec, která chrání posádku před zraněním při nabourání vozu. Její konstrukce jsou různé prakticky je to vzájemné spojení vzpěr a výztuh s oblouky klenoucími se nad posádkou.

Samozřejmě ani nádrže, nejsou beze změny. Jejich objem je volen tak, aby palivo stačilo na vzdálenosti které musí soutěžní vůz urazit bez tankování, protože ve většině dnešních soutěží je povoleno doplnění paliva pouze ve vyhrazených místech (tankovací zóny). Pokud to dovolují Sportovní řády a vlastní konstrukce vozu jsou umístěny na přístupnějších místech proti sériovému provedení a mají větší průměr, aby se při tankování do nich dostalo co nejrychleji co nejvíce paliva. Jejich vnější konstrukce by měla být provedena tak, aby při havárii nedošlo k rozlití paliva, nebo k výbuchu ( FIA schválené nádrže, D-stop fólie, bezpečnostní pěna uvnitř nádrže ).

Mnoho by se dalo napsat o sedadlech soutěžních vozů. Sedadlo je místo, kde řidič i spolujezdec tráví celou soutěž, a má-li být jejich výkon opravdu vrcholný, musí být kvalitní i sedadla. Dnes si již nelze představit, aby posádka absolvovala celou soutěž na na sedadlech běžně používaných v sériových vozech. Řada firem se zabývá výrobou speciálních sedadel pro soutěžní vozy. Jsou to sedadla tvarovaná anatomicky, která podepírají tělo na co největší ploše, aby poskytovala v případě havárie co největší oporu a ochranu.

Stejný účel mají v automobilu i bezpečnostní pásy, které jsou čtyř a více bodové, mají-li opět plnit ve všech kritických situacích dokonale svou úlohu.

Z příslušenství automobilu jsou důležité světlomety. Ať už setlomety hlavní, nebo celá sada namontovaná na vozidlo. Funkcí pomocných světlometů je za všech podmínek umožnit řidiči co nejlepší přehled na trati. Tři základní kategorie světlometů jsou světlomety dálkové ( naprosto čiré sklo - nejsou povoleny pro běžný provoz! ), světlomety dálkové široko zářící a světlomety do mlhy. Z dalšího příslušenství jsou to účinné stěrače a ostřikovače, které mají za úkol co nejrychleji odstanit ze skla všechny nečistoty, ale to se nijak neodlišuje od běžného provozu.